Zátěže

Směr síly určuje, zda se jedná o tahovou sílu, tlakovou sílu nebo střižnou sílu. Tahové a tlakové síly působí po délce kotvy. Střižné síly působí v pravém úhlu ke kotvě. Tyto síly, vyplývající z konstrukce, musejí být zachyceny kotvou. Často dochází ke kombinaci zatížení, vedoucí k výsledné zátěži kotvy. Pokud síly působí v určité vzdálenosti od povrchu stavebního materiálu, vede to ke vzniku ohybového momentu.

 

Výpočet rozložení sil v konstrukci vede k zátěži v upevnění. V dalších výpočtech jsou zahrnuty bezpečnostní součinitele. Velikost bezpečnostního součinitele je určována stavebním technikem na základě bezpečnostních rizik a bezpečnostních směrnic. Při volbě kotvy je nutno tato rizika posoudit. Evropská technická osvědčení a americké směrnice stanovují, jako kvalifikaci pro používání stavebních kotevních prvků, zda zátěž je stacionární nebo kvazistatická. V praxi však vznikají také nestacionární nebo dynamická zatížení, například v jeřábové konstrukci, konstrukci výtahu nebo konstrukci stroje. Upevnění prvků, vystavených dynamickým zátěžím, musí být provedeno pomocí speciálně testovaných kotev. Zvláštní formou dynamické zátěže, vznikající v důsledku kolize, zemětřesení nebo výbuchu, je rázové zatížení. Upevňovací prvky, vhodné k použití s rázovou zátěží, jsou montovány s označením rázového osvědčení.

1. Tah

2. Tlak

3. Střih

4. F = šikmý tah= kombinace osového tahu a střihu

5. F + ohybový moment = kombinace tahu a střihu ve vzdálenosti "e"

6. V + ohybový moment = střih ve vzdálenosti "e"